Pickles

Po delší odmlce se opět hlásím s novým receptem. V jednom z předchozích článků jsem vám ho slíbila, takže tady je... tramtarará... PICKLES! (čti pikls)

Občas se v popisech receptů pickles už objevil a něco mi říká, že jsem o něm ještě nic moc nenapsala. Tímto chci svůj malý prohřešek napravit.

Takže... pickles je druh úpravy zeleniny a to prosím takový, u kterého se používá mléčné kvašení.
Jsou 2 druhy kvašené zeleniny: 1. dlouhodobě kvašená zelenina, která by se měla konzumovat především v zimním období. Většinou jde o kysané zelí (ale o tom snad až na podzim, kdy bude čas připravit kvašené zelí na zimu)
                                               2. krátce kvašená zelenina, která se může jíst a připravovat prakticky celý rok, ale více by se měla jíst v létě. Právě tomuto druhu pickles se chci dnes věnovat.

Co budeme potřebovat?
1. Zelí, cibuli a mrkev - množství je libovolné. Ideální je kvasit spolu dva nebo 3 druhy zeleniny. Kombinace mohou být různé podle sezony nebo podle toho, co máte zrovna v ledničce. Můžete kvasit také ředkev, tuřín, květák nebo červenou řepu.

2. Sůl - nejlépe mořskou

3. Nádobou na kvašení - tzv. kvašáček

Jak na to?
1. Zeleninu nastrouháme na struhadle. Je dobré nastrouhat každý druh zeleniny jiným způsobem, ale není to pravidlem. Můžete například mrkev nakrájet na kolečka, zelí nastrouhat nadrobno a cibulu na nudličky. Fantazii se meze nekladou, hlavně ať to není pořád to samé dokola.

2. Osolíme. A teď přijdou těžké počty, protože je třeba vypočítat, kolik soli je třeba použít na zeleninu. Rychle v paměti zalovíme, jak se počítá pomocí trojčlenky a nebo vytáhneme z šuplíku kalkukačku. Takže pozor - na celkové množství nastrouhané zeleniny (kterou je potřeba dopředu zvážit) se dává 1 % soli.
To znamená, že pokud máme například zeleninu o celkové hmotosti 1 kg, budeme potřebovat přesně 10 g soli. Jednoduché, že? :-) Takže sůůůůl...

3. Směs pořádně propracujeme tak, aby se sůl spojila se zeleninou. Pracujte tak dlouho, dokud ze zeleniny nepoteče šťáva.

4. Nacpeme zeleninu do kvašáčku. Když říkám nacpeme, tak opravdu nacpeme... napěchujeme, natlačíme, udusáme a nevím, co ještě, dokud se nevytlačí šťáva. Důležité je prostě použít sílu.

5. Uzavřeme kvašáček.

6. A máme hotovo. Dáme kvašáček na teplé a tamvé místo v kuchyni a počkáme tak 3 - 4 dny. Potom zeleninu přemístíme z kvašáčku do zavařovačky a uložíme do lednice. Takto nám může vydržet i několik týdnů. Popravdě řečeno jsem to nikdy nesledovala, protože ze sklenice skoro každý den postupně odebírám, takže více než 3 týdny nám ta sklenice stejně nevydrží.

Už po prvním dni můžeme ze zeleniny postupně ujídat. Nejdříve má velice osvěžující a jemnou chuť a je to vlastně takový presovaný salát. Postupem času bude ale chuť nabývat na intenzitě.

Tip: Vždy zeleninu z kvašáčku nebo zavařovačky nabírejte čistým příborem. Pokud by se tam dostalo jiné jídlo, mohla by vám zelenina zplesnivět.

Pickles podáváme ke každému hlavnímu jídlu spolu se syrovou a tepelně upravenou zeleninou. Můžeme ho zakomponovat také do salátů (například společně s čerstvým ledovým salátem a semínky).

Tak a teď už mi nezbývá nic jiného než říct vaření zdar a kvašení zvlášť! :-)
K.

Burizonová kostka

Zdravím přátelé,
co je u vás nového? Jak vám ubíhají prázdniny? Já to mám docela hektické, chvíli neposedím v klidu na jednom místě a mám toho do začátku nového semestru naplánováno ještě víc než dost. Ale právě to je na prázdninách to nejlepší, nemyslíte? :-)

Dnes tedy konečně recept na burizonovou kostku...

Co budeme potřebovat?
2 a půl balíčku burizonů

1 dcl slunečnicového oleje
1 šálek sladu (pro bezlepkovou kostku zvolte rýžový nebo kukuřičný, jinak může být i ječmenný)
můj tip: pokud pracujete se sladem, vždy ho alespoň hodinu před vařením vytáhněte z lednice a své nástroje si vždy nejdřív namočte ve vodě, lépe se s ním potom pracuje

rozinky, mandle, ořechy a jiná semínka podle chuti (například sezamové, slunečnicové nebo dýňové semínko) - dohromady 2 šálky
semínka nezapomeňte nejdřív opláchnout ve studené vodě a potom vysušit (ne opražit!) na pánvi
můj tip: semínka a rozinky by neměly být při samotné výrobě kostky mokré, protože by se na ně slad špatně lepil, proto pokud budete chtít rozinky oprat, udělejte to dostatečně dopředu, aby vám uschly.

Jak na to?
Rozinky, semínka a oříšky nasekáme na kusy veliké tak, jak se nám zlíbí. Potom je všechny dáme do jedné misky a dobře promícháme.

Připravíme si plech a olejem jej vymažeme. Měl by být hodně velký. To proto, aby se do něj všechno hezky vlezlo a aby kostka nebyla příliš tlustá.

Všechny ingredience si nachystáme kolem sporáku, protože až začneme pracovat s olejem a sladem, jde všechno pěkně rychle a člověk se pak nestačí ohánět. To znamená: burizony v misce, semínka, ořechy a rozinky v další misce, vymazaný plech, olej, slad v hrnku, dřevěná vařečka.

Olej dáme do hrnce a necháme zahřát. Do rozpáleného oleje nalijeme slad. Mícháme. Slad nám začne pomalu zpěnit. Pořád mícháme a snažíme se, aby se nepřipálil.

Pěna stoupá a to je vhodná chvíle přisypat do hrnce semínka s rozinkami. Stále mícháme, aby se slad spojil se semínky.

Hned na to přidáme burizony. Pracujeme opravdu rychle. A mícháme a mícháme. Můžeme už sundat z plamene.

Když je vše dobře rozmícháno, přelijeme směs na vymazaný plech.

Pokud máte poblíž někoho se silnýma rukama, je čas ho přivolat. Pokud ne, doufám, že pravidelně provozujete nějaký bojový sport a ruce máte jako ze železa. Na to, aby se nám všechny ty burizony, semínka a rozinky slepily, nestačí pouze slad. Je potřeba i trošku manuální práce a síly. Zapotíte se, ale nebojte se, zas taková hrůza to není. Takže namočit ruce ve vodě, aby se na nás burizony nelepily a jde se na to.

Nejdřív umačkat a uhladit povrch.

Teď si pomůžeme deskou. A boucháme a tlačíme. Nezapomeňte taky zatlačit na boky, mají totiž tendenci se rozpadat, pokud je dobře nepřiplácnete.

Po uplácání vypadá kostka nějak takhle:

Necháme asi 15-20 minut odležet, aby vychladla. Potom vyklopíme a nakrájíme nožem na libovolné kousky.
můj tip: krájejte zubatým nebo japonským nožem na menší kousky, budete toho mít víc ;-)

Tradá!

Kostku děláme doma, když máme chuť na něco sladkého a dobrého, je to už osvědčený recept. Je naprosto vynikající a nedá se jí přejíst. Bereme si ji s sebou i na cesty. Dlouho vydrží a pokud není ve vlhku, ani se nerozpadá. Vřele doporučuju. Vyzkoušejte a dejte vědět, jak se povedla.

Příjemné kostkování přeju,
K.

Pohlednice z prázdnin na táboře

Zdravím všechny z Beskyd. Už čtyři dny tady čerpám zajímavé informace o zdravém vaření a taky aktivně odpočívám. Vaří nám samé úžasné dobroty a zásoba receptů a tipů na vaření se mi slušně rozrůstá. Už se těším, až si to všechno doma v kuchyni sama vyzkouším a opět oživím repertoár. Chci se s vámi podělit o fotky několika dobrot, kterými se tady krmím. Tak jdeme na to:

už zmiňovaná burizonová kostka (recept se na blogu objeví v nejbližších dnech)

čočkový nákyp, vločkové knedlíky, křenová omáčka, mrkvový pickles, nastrouhaný tempeh a kousek čínského zelí

těstovinový salát se zeleninou a tofunézou a tofu řízečky

pečené jablíčko (podobný recept se už na blogu objevil) s karobovou čokoládou

tofu s houbami, rýže, červená řepa s celerem, pickles a okurky

sushi s tempehem a švestičkou umeboshi

dezert s meruňkami a agarem

rýže s kurkumou, cizrnový prejt, červené zelí s petrželí

polentová kostka, fazole mungo na tymiánu, zeleninová omáčka

chlupaté knedlíky, dušené zelí s mrkví, salát, gomasio s černým sezamem

jahodové knedlíky z rýže a jáhel s karobovou čokoládou

chléb, pomazánka, zeleninový salát

Vypadá to docela dobře, ne? Snídaňové kaše a polévky jsem nefotila, protože jsem ráno foťák vždycky zapomněla a fotit polévky se mi zdálo zbytečné. Kdyby vás něco z vyfocených jídel zaujalo, dejte vědět a já sem ten recept dám. A kdyby se tu objevil nějaký neznámý název nebo pojem, tak se taky ozvěte.

A abyste si nemysleli, že o tom, jak to tady bylo výborné, kecám, tady máte důkaz. Některé jídla byla tak dobrá, že se nejenom přidávalo, ale dokonce se vylizovaly talíře :-)

Zdravému vaření zdar!
K.

Co nás čeká a nemine

Dnes jsem se zděšením zjistila, že je to přesně měsíc, co jsem naposled blogovala a představila vám nějaký dobrý recept. To je teda ostuda. I když to není vidět, já jsem ten měsíc nelenošila a nezahálela. Úspěšně jsem dokončila první rok magisterského studia a vrhla jsem se do objevování dalších tajů zdravého vaření. To byste koukali, jaké dobroty jsem mamince vařila. Některé z nich vlastně uvidíte. Zahrabala jsem se do chytrých knížek a kuchařek, nabrala nové vědomosti, vyzkoušela je v kuchyni a v následujících týdnech vám některé své (povedenější) výtvory i předvedu. Bohužel jsem nestihla nafotit všechno. To víte, někdy prostě není čas a nebo se to tak nepovede, že se s tím raději nechci chlubit. Tady je alespoň malá ochutnávka toho, co nás čeká. Jsou to samé mňamky a poklady mého umění ;-)

Burizonová kostka

Další recept na pomazánku

Pickles

Třešňová marmeláda

Dezert s karobovou čokoládou

"Rajská" omáčka s tempehem a ovesnými knedlíky

Plány jsou velkolepé, recepty vynikající a nadšení stále stoupá. 

Teď jedu s rodiči na týden načerpat energii a inspiraci k vaření. Možná se o tom tady zmíním v příštích pár řádcích nebo příspěvcích. Uvidíme.

Máte se na co těšit, takže rozhodně stay tuned!

Hezký začátek července,

K.

Křupy křup!

Dnes jsem byla na lovu za jídlem a domů jsem si mimo jiné přinesla svazek mrkve i s natí. Vypadala čerstvě, nať se krásně zelenala. Tak jsem se zaradovala, jakou si udělám dobrotu na večeři a přitom jsem přemýšlela, co by s tou natí udělal někdo jiný. Určitě by ji vyhodil. Na co je přece taková nepotřebná věc, za kterou se ta mrkev jen vytahuje ze země, že? Tak já vám to prozradím...  ono se to dá i jíst.
A když tak nad tím přemýšlím, nať můžeme využít i jako základ pro domácí zeleninový vývar. Ale to jen tak mimochodem.

Tak tedy, co že jsem z té divné zelené věci udělala? Skvělou dobrotu k večeři (tu věc napravo).

To je prosím fritovaná mrkvová nať namočená v hrašce. Jednoduché. Rychlé. Chutné.

Potřebujeme kopec omyté a pečlivě vybrané mrkvové natě.

Hrašku, dochucenou podle momentální chuti/inspirace/nápadu. Já jsem přidala trošku kari.

Nať namočíme do hrašky.

Fritujeme ve vrstvě oleje.

Necháme na ubrousku okapat.

Polijeme trochou sójové omáčky.

A máme hotovo.
Jen tak pro srovnání - nalevo je mrkev před tím, než se seznámila s hraškou a napravo je po seznámení.

Vysoce návykové... doporučuju k televizi (místo brambůrků). Příjemná chuť a křupe to :-)

Hezký zbytek týdne a příjemné křoupání!
K.