25. února 2013

Olej nad zlato?

No páni, téměř měsíc bez nového článku. To tady dlouho nebylo. Ještě jste na mě za mou nečinnosti nezanevřeli? Na vaření nových nápadů musí být čas a nálada a těchto dvou věcí se mi poslední měsíc moc nedostávalo. Ale nám snad svítá na lepší časy.

Měla jsem minulý týden takové drobné zdravotní potíže, které si vyžádaly, abych na pár dní vyřadila z jídelníčku olej. Určitě si řeknete, že to není taková hrůza. Já si to taky chvíli říkala, ale nakonec se to ukázalo jako problém. Člověk začne studovat, co má nebo nemá olej a nakonec si ani nemůže do svého oblíbeného obilného kafe dát rýžové mléko, protože i v něm je, světe div se, olej! A ona se vám zelenina (nebo cokoli jiného) vařená v páře nebo ve vodě po nějaké době prostě přejí. Když totiž chcete mít rozmanitý talíř plný různé zeleniny, obilovin a bílkovin s různými způsoby příprav a zbude vám jen ta voda, moc velká kouzla se s tím vymyslet nedají.
Ale tak nějaká ta jídla jsme s mamkou vymyslely (teda spíš ona, protože já jsem v té době marodila v posteli) a tady máte malou ukázku.

Rýžový pohár dvou barev

Jáhly s quinolou, cibulová omáčka, losos, vařená mrkev

Vločkové knedlíky, křenová omáčka, tempeh s rýžovým sladem (na focení jsem si vzpomněla až během jídla)

Rýžové těstoviny s česnekovou omáčkou a ořechy

Naprosto úžasný dort (recept uvidíte brzy na blogu)


Jak se na to tak dívám, moc barevné to není, co? Všechno takové do béžova. Základem těch omáček byla totiž většinou cibule, takže s tou barvou se už nedalo nic moc dělat. 

Tak se tedy hlásím, že žiju, pomalu se zotavuju a pouštím se v kuchyni do dalších dobrodružství.
K.

Žádné komentáře:

Okomentovat