22. února 2011

Mmmmmmňamka na večeři

Teda řeknu vám, že po náročném dni nemůže být snad nic lepšího, než když se odměníte. A já jsem se včera opravdu odměnila... výbornou večeří!

Recept je můj vlastní. Je to sice trošku vydatnější jídlo a proto ho dělám jen výjimečně, když mám pořádný hlad, ale o to víc si to potom vychutnám. Můžu se po tom totiž umlátit. Schválně se podívejte, jak mi včera chutnalo :-)
Jak na to?
Budeme potřebovat: cibuli, česnek, mrkev, kedluben, rajče, chléb, tavenýr, sůj, sójovou omáčku, olej

Všechnu zeleninu očistit, oloupat a nakrájet libovolně. Já jsem cibuli nakrájela na nudličky a mrkev, rajče a kedluben na kostky. V pánvi rozehřát olej a zprudka na něm opéct cibuli, mrkev a kedluben. Osolit podle chuti.

Až je zelenina měkká, přidat nakrájený česnek a rajče. Ještě chvíli opékat, aby se šťáva z rajčete vypařila. Vypnout oheň.
Do hotové zeleniny přimíchat půlku tavenýru, kterou jsme nakrájeli na kostičky a to všechno pokapat trochou sójové omáčky.

Chléb (já jsem použila kváskový) nakrájíme na plátky a můžeme, ale nemusíme potřít troškou másla. Na plátky rovnoměrně nahrneme zeleninovou směs. Chleby pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů asi 10 minut, aby se tavenýr roztopil a chléb se opekl.

Doporučuju jíst ještě teplé a udělat si k tomu nějaký dobrý salát. Já jsem si udělala salát z ledového salátu, ředkviček a mojí tajné zálivky :-)

Nezapomeňte se rozmazlovat i v únoru.
P.S. Jaro už se blíží :-)

K.

19. února 2011

Tip na nedělní oběd

Nedělní oběd je pro nemasožravce docela problém. Nemůžou prostě vzít flák masa, naklepat ho, obalit v trojobalu a osmažit na pánvičce. Navíc... na nedělní oběd by přece jenom  mělo být něco slavnostnějšího než v týdnu. Mám tady pro vás recept, který se, alespoň podle mě, na nedělní oběd dokonale hodí. Je to špíz s tempehem a zeleninou.

Jak na něj?
budeme potřebovat: mrkev, cibuli, sójový sýr, sójovou omáčku, zázvor, česnek, vodu, provensálské koření, špejle, tempeh

Nejdříve si nakrájíme tempeh na kostičky. V misce smícháme 3 lžíce sójové omáčky, 200 ml vlažné vody, špetku provensálského koření a 1 prolisovaný stroužek česneku. Na závěr můžeme přidat pár kapek čerstvě vymačkaného zázvoru (pokud doma zázvor nemáte, tak nevadí, protože ten není zas až tak nutný). Tyto suroviny promícháme v misce a přidáme k nim tempeh. Necháme nějakou dobu odpočívat, aby tempeh nasákl. Místo takovéto omáčky by šlo tempeh marinovat i v omáčce teriyaki, která se dá koupit běžně v obchodě a obsahuje sójovou omáčku, zázvor, česnek, cibuli, rýžové víno a chilli. 

Teďsi očistíme zeleninu a mrkev a cibuli nakrájíme na kolečka tak, abychom je potom mohli napichovat na špejle. 



Na kostky si nakrájíme i sójový sýr. Můžete použít i tavenýr, záleží na tom, co v prodejně zdravé výživy seženete.

Když máme hezky všechno nachystáno...

... vezmeme špejle a začneme postupně napichovat - tempeh, cibuli, mrkev, tavenýr... a zase tempeh, cibule, mrkev, tavenýr... kolik se toho na špejli vleze. Samozřejmě pořadí nemusí být přesně takové. Když chce někdo tempeh, mrkev, cibule tavenýr, tak si to tak prostě udělá, že...:-) Špízy vložíme do zapékací mísy. Když máme hotovo, polijeme špízy omáčkou, ve které jsme předtím marinovali tempeh.

Výsledek před vložením do trouby vypadá asi takto: 

Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem to pekla na 185 stupňů asi půl hodiny nebo 40 minut, dokud zelenina nebyla měkká. Pokud máte málo omáčky, doporučuju podlít vodou, aby se vám špízy během pečení nepřipálily. 

Můj konečný výrobek se vyvedl takto:

Na obrázku jsou tempehové špízy, bramborové šťouchance (recept coming soon) a kopeček kysaného zelí. 

Vypadá to docela dobře, co říkáte? A co vy? Máte nějaký vynikající recept na nedělní oběd (pokud možno bez masa? Budu ráda, když se o něj se mnou podělíte.

Do té doby přeju příjemné nedělní (i celotýdenní vaření).
K.

Kam v Brně za zdravým vařením?

Člověk, který příliš neholduje masu, smaženým jídlům a podobným věcem a spíše by dal přednost troše té zeleniny a něčemu lehčímu, má v podstatě dvě možnosti, jak si takové jídlo obstarat.


Za prvé je to metoda, která by se v angličtině dala nazvat DIY (= Do It Yourself) neboli udělej si sám. Tahle metoda má výhodu v tom, že vy sami víte, co jste do jídla dali, odkud pochází použité ingredience a jídlo je dochucené podle vašeho gusta. Na druhou stranu, v případě, že nemáte zrovna moc času (dejme tomu jen půl hodinky na oběd) a ani nejste v blízkosti kuchyně, je tahle metoda takřka nepoužitelná.


Za druhé, můžete navštívit nějakou restauraci nebo podobné stravovací zařízení.
O možnosti koupit si v potravinách rohlík a salám/pomazánku/šunku/sýr (nehodící se škrtněte) vůbec nebudu mluvit, protože to se zdravým stravováním má společného asi tolik, jako slon se sáňkami.


Najít v Brně restauraci, kde byste si mohli dát jídlo, které by bylo bez masa, není zas tak těžké. Různě pestrý sortiment takovýchto jídel v současné době nabízí snad každá rozumná restaurace. Problém začíná ve chvíli, kdy vám všechny smažené sýry, hermelíny, brokolice, žampióny a květáky, různé zeleninové saláty (nevím, jak je to u vás, ale když přede mě někdo postaví mísu zeleninového salátu jako hlavní jídlo, připadám si jak nějaký králík), zelenina na másle a podobná jídla začnou lézt krkem. Co tedy s tím? Je to velice jednoduché. Je třeba najít restauraci, která se vyloženě specializuje na takový typ jídel.


Vím, že spousta z vás se masa nechce vzdát a já vám to samozřejmě neberu. Ale co takhle zkusit jednou za týden nebo za měsíc prozkoumat takovou zdravou restauraci? Třeba to, co tam vaří není zas taková hrůza.


Dnes vás proto chci upozornit na několik brněnských restaurací, kde se vaří zdravě a chutně.


1. VITALITÉ - ZDRAVÝ RESTAURANT
Adresa: Lidická 26 (pasáž Gaute centrum)
Otevírací doba: Pondělí - Pátek 9.30 - 18.00
                         Sobota           11.00 - 15.00
http://www.zdravyrestaurant.cz/


Tato restaurace má velice příjemné prostředí a potěší i masožravce, protože nabízí ve svém jídelníčku i ryby a drůbeží maso. Výhodou je, že hotová jídla můžete vidět a dát si takovou kombinaci hlavního jídla a přílohy, na jakou máte zrovna chuť. Restaurace nabízí také polévky, zeleninové saláty a dezerty. Je to prostě vhodná kombinace, když jsou spolu na oběd masožravec a masonežravec :-)


2. AURA RESTAURANT
Adresa: Štefánikova 35
Otevírací doba: Pondělí - Sobota 10.00 - 22.00
http://www.aurabrno.cz
Opět příjemná restaurace, ve které přijdou na své nejen masožravci. Já jsem testovala jídla z jejich nabídky zeleninových jídel a nebyla jsem vůbec zklamaná.


3. Vegetariánský bufet a prodejna Oáza
Adresa: Slovákova 2
Otevírací doba: Pondělí - Pátek 7.30 - 18.00
Tohle zařízení je spíše bufet, nedá se tam sednout. Ale pokud máte na oběd opravdu jen půl hodinky, doporučuji Oázu zkusit.


4. REBIO
Adresa: Velký Špalíček, ulice Orlí, ulice Holandská
Otevírací doba: každá ze 3 poboček má vlastní otevírací dobu
http://www.rebio.cz/


Najdete zde širokou nabídku polévek, salátů, teplých jídel a dezertů. Všechno samozřejmě vegetariánské. Restaurace mají velice příjemné prostředí. Rozhodně se sem oplatí zavítat už jenom kvůli vynikajícím dezertům.


5.MAKROBIOTICKÁ A VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE ZDRAVÝ ŽIVOT
Adresa: Jaselská 8 (vedle centra Zlatý klíček)
Otevírací doba: Pondělí - Pátek 10.30 - 18.00
http://www.zzbrno.cz/


Tahle restaurace je ze všech pěti má nejoblíbenější. Ne jenom proto, že ji mám blízko bytu a školy, ale taky proto, že vaří opravdu velice chutně a jídla jsou lehká a zdravá. Každý den máte možnost dát si polévku a vybrat si ze dvou makrobiotických a jednoho vegetariánského jídla. Třešničkou na dortu jsou pak jejich zákusky, které jsou přímo vynikající. Menu na celý týden naleznete na webových stránkách restaurace.


A co vy? Máte taky svoji oblíbenou zdravou restauraci? Myslíte, že se může ,,nemasožravec" (slovo vegetarián se mi moc nelíbí) slušně najíst i v běžné restauraci aniž by musel jíst smažený sýr/brokolici/žampiony a tak dále? Pokud ano, tak kde?

7. února 2011

Sladké mámení

Tak mám úspěšně  za sebou všechny zkoušky a prožívám dny sladkého lenošení a nic nedělání. Ale nemyslete si, zas tak sladké to není, protože je samozřejmě potřeba vyřídit a vyřešit všechno to, na co jsem během zkouškového neměla čas (a že se toho nahromadilo docela hodně). Mezi tyto věci patří i psaní blogu. Za dva měsíce se mi v počítači nahromadily fotky, které jsem udělala během vaření, ale články jsem neměla čas (nebo jsem byla líná) napsat. Takže receptem na moje oblíbené tiramisu bych to chtěla aspoň trochu napravit.

Tiramisu zná v současné době snad každý a většina z nás jej už i někdy ochutnala. Nevím, jak jste na tom vy, ale mně se zdá, že pokaždé, když si ho někde dám, tak je jiné. Někdy moc suché, jindy příliš sladké, příliš měkké, příliš tuhé... jsem puntičkář, co si budeme povídat. Jedno z nejlepších, co jsme kdy jedla bylo (světe div se!) mé vlastní výroby :-) ale ne tak ledajaké, dělala jsem ho podle receptu Emanuela Ridiho (toho fešáka :-) ehm... a fešák to je, na vlastní oči jsem ho viděla!

No jo, ale do toho jeho (vlastně mého) slavného, úžasného, lahodného a pohádkového tiramisu se dávají čerstvá syrová vejce... což v případě, že si nejste jistí jejich čerstvostí, není úplně nejlepší. Tak jsme si s maminkou lámaly hlavu, čím vejce nahradit, aby to tiramisu bylo, ale vlastně taky nebylo, prostě aby se vlk nažral a koza zůstala celá :-) Po dlouhé hloubání a zkoumání jsme přišly na tohle:

Téměř zdravé tiramisu 
Ingredience:
bezlepkové piškoty - pro ty, kteří netrpí celiakií, je možné použít běžné piškoty. Když máme více času, používáme místo piškotů vlastní upečený piškot, jak v bezlepkové variantě, tak z běžné mouky

káva - do ní budeme namáčet piškoty, tentokrát jsme použila směs obilných káv Caro a Yannoh (milovníci kávy prominou), 3 čajové lžičky kávy jsem rozpustila v hrnku horké vody a přidala asi 3 lžičky alkoholu (v receptu je psáno Amaretto, ale nám postačí i brandy)



mascarpone - to prostě nelze ničím nahradit, aby to bylo tiramisu, musí tam být i mascarpone, ovšem příště koupím jiný druh, protože tohle je takové tužší a nešlo pořádně pozetřít a proto byly v krému takové malilinkaté hrudky

rostlinná smetana Hole - tuhle smetanu doporučuji používat na dezerty (do krémů, na zdobení a podobně, je příjemně sladká, takže není potřeba přidávat žádný cukr, dá se koupit v dobré zdravé výživě)

Postup: Smetanu jsem vyšlehala do tuha, potom přidala mascarpone a šlehala a šlehala... až mi vznikl takovýto krém:


A teď, do směsi kávy a alkoholu jsem jeden po druhém namáčela piškoty a kladla je na dno misky. Až jsem měla celou řadu hotovou, pokryla jsem piškoty vrstvou krému (dbejte na to, aby byl krém opravdu všude a aby vám na konci nějaký krém zbyl i na vrchní vrstvu), kterou jsem potom posypala kakaem (kakao sice Manu v receptu píše až na konec, ale teď jsem někde v televizi viděla, že se dá dát i mezi jednotlivé vrstvy, tak jsem to chtěla vyzkoušet). A zase další vrstva piškotů a krém a kakao a piškoty a krém... stíháte?



Vrstev si udělejte kolik uznáte za vhodné, já dávám alespoň 3 vrstvy piškotů a nebo 2 vrstvy upečeného piškotu. Končit byste měli krémem a nakonec to všechno bohatě zasypat kakaem. Asi takto nějak:


To je prosím celé... jednoduché že? My to s maminkou už ani nedáváme každému zvlášť na talířek, prostě vezmeme lžíci a bagrujeme to z misky. Tak je to stejně nejlepší :-D
Bohužel vás musím upozornit, že tahle dobrota mizí nadzvukovou rychlostí... ani se nenadějete a zase stojíte v kuchyni a děláte další várku :-)
Hezký sladký začátek února přeju. Oslaďte si ten život aspoň trochu! :-)
K.

Oběd s vůní Orientu

Musím se přiznat, že poslední dobou moc chuti k vaření nemám. Buď je to tím počasím (pořád je mlha), a nebo tím, že se mé zkouškové tak strašně táhne. Sice vařím každý den pro sebe a pro maminku oběd, ale řeknu vám, že není to žádná sláva. Nějaké to zrní (nejčastěji rýže), nějaká ta bílkovina (tofu, tempeh nebo tavenýr) a k tomu zelenina vařená v páře nebo ve woku. Nic moc, co?

Zato minulý týden jsem se docela vytáhla. Po dlouhé době dostala chuť na trošku exotičtější chuť - na kari. A tak jsem se rozhodla udělat zeleninu s tofu a kari. Dopadlo to docela dobře, co říkáte?

To bílé dole v misce je domácí kysané zelí, to červené je pečená červená řepa  to bílé ve spod misky je vařená rýže natural (tu už znáte) a tomu všemu vévodí zeleninová směs s tofu a kari. Jak na ni?

Použila jsem mrkev, cibuli a kedluben. Ale dal by se také použít třeba řapíkatý celer, česnek nebo brokolice. Prostě co najdete v lednici :-)
Zeleninu jsem nakrájela (zkuste kombinovat různé způsoby krájení zeleniny - kolečka, kostičky, půlměsíčky, julienne, ...), do woku dala kapku slunečnicového oleje a zahřála pánev. Potom jsem do horkého woku vhodila veškerou zeleninu, osolila a opékala. Pokud vaříte ve woku, je potřeba jeho obsah neustále promíchávat, protože v něm na zeleninu působí teplo po celém povrchu pánve. Tak tedy opékáme zeleninu a ve chvíli, kdy vidíme, že už hnědne a by se mohla nedejbože začít připalovat, podlijeme (pokud možno) zeleninovým vývarem a nebo jednoduše vodou. Vody dejte prosím vás tolik, aby vám v tom ta zelenina neplavala, jen abyste zabránili jejímu připalování. Když už je zelenina měkká, přidáme na kostičky pokrájené tofu a kari (přiměřeně, ať nám nepřebije chuť zeleniny a tofu). Vše necháme společně prohřát. Ještě můžeme podlít vývarem, abychom měli ve směsi i trochu šťávy nebo naopak pokud máme směs přilíš tekutou, necháme probublávat, aby se voda odpařila, a máme hotovo.
Směs můžeme ještě ozvláštnit kousky kešu oříšků nebo arašídů a samozřejmě konzumací pomocí hůlek :-)
Moc jsme si s maminkou pochutnaly. Zkuste to taky!
K.