Slané oříšky a semínka

Znáte ten pocit, kdy při sledování filmu dostanete chuť na něco slaného a nevíte, co byste si dali? Nedávno mě tato situace nastala i u nás doma, a tak jsem přemýšlela, co bych si mohla dát, abych se nemusela uchylovat k brambůrkům a popcornu, které jsou až příliš slané. Hledala jsem na netu a narazila na báječně chutný a jednoduchý recept, o který se chci dnes s vámi podělit.

Oříšky se sójovou omáčkou

Připravte si směs libovolných oříšků a semínek. Já jsem zvolila dýňová semínka, slunečnicová semínka a loupané a neloupané mandle. Za pokus by snad stály i kešu ořechy. Umyjte je ve studené vodě a nechte trochu oschnout.

Směs ořechů potom rozprostřete na plech vystlaný pečícím papírem.

Postříkejte sójovou omáčkou a vložte do středně vyhřáté trouby (asi 150 stupňů). Během pečení ořechy ještě alespoň dvakrát postříkejte sójovou omáčkou. Pečte je dokud nezezlátnou.

Je to výborná dobrota, která přijde vhod, pokud máte chuť na něco slaného třeba ke sledování napínavých olympijských bojů.

Užívejte si léta,

K.

Letní těstovinový salát

Tak se po téměř roční odmlce opět hlásím s novým příspěvkem. Cestovala jsem po světě, vychutnávala ho plnými doušky a teď je na čase, abych se opět vrátila k blogu a zdravému vaření.

Za rok jsme s maminkou vymyslely spoustu nových, zajímavých a chutných receptů, takže se máte na co těšit. Dnes bych se ale s vámi chtěla podělit o jeden z mých nejoblíbenějších receptů, který se pro velmi teplé počasí, které teď u nás panuje, skvěle hodí - těstovinový salát.

Je to jednoduché. Těstoviny umí uvařit snad každý.

Napařit zeleninu také. Já jsem použila mrkev, brokolici, celer a kedlubny.

Dvě minuty povařit cibuli ve sladkokyselém nálevu z vody, umeoctu, rýžového sladu a jablečného octu.

Dát do nádoby vrstvu těstovin, vrstvu nakrájené napařené zeleniny, vrstvu uvařené cibule, potom opět vrstvu těstovin a zeleniny a nechat chvíli odstát. Podle chuti přidat zavařené okurky.

Teď zbývá už jen zálivka. Jsou dvě možnosti. Pro lenochy nebo pro ty, co nemají čas doporučuji použít sojanézu.

Pokud si chcete udělat zálivku podle vlastní chuti, pomocí tyčkového mixeru mixujte sójovou smetanu s trochou slunečnicového oleje a pár kapkami citronu dokud nezhoustne. Můžete dochutit umeoctem, sójovou omáčkou, nálevem a hořčicí. Nalijte na těstoviny, promíchejte, nechte chvíli odpočinout a podávejte.

Dobrou chuť!
K.

Zeleninový vývar

Základem každé dobré polévky by měl být dobrý zeleninový vývar. A nemusí se používat pouze do polévky. Můžete jím například podlévat zeleninu nebo do omáček. 
Uvařit zeleninový vývar není žádná věda a nezabere ani příliš vašeho času. Je to takový základ pro zdravé vaření, dává totiž jídlům, a to hlavně polévkám, úplně jinou chuťovou dimenzi. 


Na vývar používáme sezonní zeleninu, veškeré natě (mrkvovou, petrželovou, kedlubnovou, z řapíkatého celeru), taky košťály (z brokolice nebo květáku) nebo jiné nezpracované slupky z kedlubnu nebo mrkve. Prostě všechnu zeleninu, kterou na běžné vaření nespotřebujete, ale je vám líto ji vyhodit. 
ALE POZOR! Zelenina, kterou do vývaru dáváte, nesmí být shnilá nebo plesnivá. A nezapomeňte ji pečlivě očistit a omýt.


Takže nachystáme si zeleninu na vývar do dostatečně velkého hrnce.

Přidáme do vývaru taky kousek mořské řasy, která nám dodá potřebné minerály. Doporučuje se kvůli docílení pestrosti druhy řas střídat. Takže jednou tam dáte kombu, podruhé třeba wakame. 

Opět POZOR! Vývar zásadně nesolíme a zalíváme studenou vodou. Tím se do vody vyvaří veškeré potřebné látky.

 Přivedeme k varu, potom ztlumíme plamen a vaříme pomalu nejméně 10 minut. Čím bude doba varu delší, tím silnější a lepší vývar dostanete. Delší vaření se doporučuje hlavně v zimě a nebo při oslabení organismu nějakou nemocí.


Když vývar dovaříme, scedíme jej a zeleninu vyhodíme (všechny výživné látky se vyvařily ve vodě, takže už ji na nic nepotřebujeme). Mořské řasy vytáhneme, nakrájíme a vrátíme do vývaru. 

Vývar uchovávejte v lednici. Vydrží asi 2 maximálně 3 dny, potom je vhodné uvařit nový.


P.S. Nezapomeňte, že pokud  při vaření například podléváte vývarem zeleninu, měl by být vývar horký. Zelenina by se neměla zalévat studeným vývarem nebo studenou vodou. 


Vyvařování třikrát nazdar!
K.

Tak nějak podzimně...

I když tomu pohled na teploměr a počasí venku moc nenasvědčuje, pomaličku a potichoučku nám začal podzim. Rána jsou chladnější, člověk si musí s sebou přibalit alespoň o vrstvu oblečení navíc, žloutne a padá listí, děti sbírají kaštany... znáte to.

zdroj: http://www.wallpaper.cz/priroda/flora/nature13/upravit/

Tak, jak pomalu měníme svůj šatník na podzímní, měli bychom v ideálním případě měnit i svůj jídelníček.
Podzim je období, kdy se dělají zásoby na zimu, a to ne jenom ve spíži, ale taky v našem těle. Proto je vhodné dbát na to, aby strava, kterou jíme, náš organismus zbytečně nezatěžovala.

Tak jsem se rozhodla podělit se s vámi o pár tipů, jak přizpůsobit jídelníček současnému ročnímu období.
1. Mezi obiloviny, které bychom v tomto období měli do jídelníčku zařadit častěji než obvykle patří jáhly, pohanka (v teplých dnech doplněné například rýží), oves nebo ječmen.
2. Procento zastoupení zeleniny na talíři se na podzim snižuje, ale stále by jí měla být nadpoloviční většina.
3. Podíl syrové zeleniny by se měl postupně snižovat a doba vaření by se měla prodlužovat.
4. Z různých druhů zeleniny zařazujeme hlavně tu kulatou, tzn. dýni, zelí, tykev, cibuli, květák nebo ředkev.
5. Z luštěnin zařazujeme více hrachu a cizrny, ale nezapomínáme ani na sójové výrobky, jako jsou například tofu nebo tempeh.
6. Pro podzim je typická pálivá, pikantní chuť. Proto do jídel zařazujeme různé druhy koření, česnek nebo křen.

zdroj: http://www.ekozahrady.com/brambory_netradicne.htm

Dnes tedy žádný recept nebude, jen jsem si zase jednou po čase potřebovala "ublognout" :-) Příště se můžete těšit na recept na zeleninový vývar.
Příjemné podzimní vaření vám všem,
K.

Kdo maže, ten jede 2 aneb ořechová pomazánka s tofu základem

Vařit každý den je vyčerpávající. Jenom si to představte. Pokud máte nějaké zdravotní omezení (například nějakou dietu, trpíte intolerancí lepku nebo třeba laktózy), nemůžete se stravovat jako obyčejní smrtelníci. Proto byste si v ideálním případě měl každý den vařit snídani, oběd a večeři. Tedy v případě, že nenajdete takové stravovací zařízení, které vám, co se týče vašeho omezení, vyjde vstříc. A i když třeba žádnými potížemi netrpíte, a chcete se jenom stravovat jakžtakž zdravě, tak jako tak skončíte alespoň jednou denně u plotny.
O prázdninách, které už jsou naneštěstí za námi, jsem vařila většinou oběd. Problém nastal s večeří. Vařit něco komplikovaného se mi nechtělo a z obědu většinou nic nezbylo. Takže řešením je ukuchtit něco jednoduchého, co nezabere moc času. Třeba pomazánku. Jeden recept na pomazánku už tady byl - na luštěninovou pomazánku. Tentokrát uzrál čas na pomazánku s tofu, kterou jsem ozvláštnila hrstkou vlašských ořechů. Tak jdeme na to!

Budeme potřebovat:
zeleninu (mrkev, cibuli, česnek,... podle chuti), tofu (marinované, uzené nebo natural - taky podle chuti), sůl, koření - 1 bobkový list, 3 nebo 4 kuličky nového koření, 3 nebo 4 kuličky černého pepře, zeleninový vývar nebo vodu, vlašské ořechy, sojovou omáčku a trošku hořčice

Jak na to:
1. Zeleninu očistíme, nakrájíme na větší kousky (není potřeba příliš precizně, stejně se to bude mixovat)
2. Do hrnce dáme kapku oleje a restujeme na něm zeleninu. Nezapomeňte osolit. Přidáme koření.

3. Přidáme na kostičky pokrájené tofu.

4. Když se nám to začne připalovat, podlijeme vývarem nebo vodou.
5. Dusáme dokud se alespoň část vody nevypaří.
6. Směs rozmixujeme tyčkovým mixérem.

7. Přidáme hrst vlašských ořechů, sojovou omáčku a trošku hořčice.

8. Natřeme na pečivo, přidáme nějakou čerstvou zeleninu a finito!

Tento „tofu pomazánkový základ“ nemusíte zákonitě dělat pouze s ořechy. Fantazii se meze nekladou. Proto místo ořechů můžete přidat například rozmačkaný česnek, olivy, pažitku nebo jiné bylinky... a můžete mít každý týden jinou pomazánku.

Tak dobrou pomazanou chuť!
K.

Až se zima zeptá,...

co jste dělali v létě...? Co jí na tuhle otázku odpovíte?
Jasně, pracovali, lenošili u vody / v trávě / na lavičce v parku s kornoutem té nejlepší zmrzliny / vyrazili poznávat svět za humny, co by kamenem dohodil nebo ještě dál, co by sedmimílovými botami došel.
To jsou samozřejmě všechno správné odpovědi. Ale my s maminkou k tomu všemu přidáme ještě jednu činnost - a to, že jsme se svědomitě připravovaly na zimu.

Co tím chci říct? Že léto je to pravé období na zavařování, sušení, ukládání do mrazáku... prostě dělání si zásob na horší časy, respektive na zimu. Na zahradě nám toho letos totiž vyrostlo víc, než jsme schopni v daný moment spotřebovat. Proto je vhodné si něco schovat i na zimu, kdy už žádná čerstvá domácí zelenina a ovoce nebudou a budeme se proto muset spokojit s těmi přivezenými odněkud ze zahraničí.

Dnes vám chci ukázat malý zlomek toho, co jsme s maminkou (tedy hlavně maminka) dělaly přes léto. Připraveni? Jdeme na to.

Nejdříve dozrávaly různé druhy ovoce. Letos jsme měli neuvěřitelné množství třešní, které byly velmi sladké. Tak jsme se rozhodly z nich udělat marmeládu bez cukru (recept se tu brzy objeví). A pak taky meruňky. Meruňkovou marmeládu jsme už dělaly s cukrem. I tak je výborná. Potom dozrál taky rybíz, takže jsme jej zavařily na způsob brusinek. Ke svíčkové se bude hodit jedna báseň. A nakonec uzrály i broskve a z těch jsme udělaly kompot.

Potom přišly na řadu okurky, těch byla taky snad tuna. Asi tak polovinu jsme použily do různých salátů a druhou polovinu na kvašené okurky (kvašáky) - na fotce vpravo-  a na zavařené okurky (zavařovačky) - na fotce vlevo.

Rajčata dozrávala postupně celé léto. Vaření rajčatového protlaku jsme přenechaly babičce a místo toho jsme se pustily se do vaření domácího kečupu a "sugo pomodoro", což je rajčatová omáčka s bazalkou, mrkví a řapíkatým celerem. (Vlevo protlak, vpravo kečup.)

Od sousedů jsme dostali houby z lesa, co je kousek za domem. Ty jsme pro změnu sušily.

A potom zelenina - kukuřici a zelené fazolové lusky jsme nechaly chvilku povařit v horké osolené vodě, potom šup s nimi do studené vody a po vychladnutí zabalit do sáčku a ten dát do mrazničky. Měly jsme taky hodně zeleniny vhodné na vývar, tu jsme pouze spařily vroucí vodou a opět daly do mrazničky. A nakonec cuketa - tu jsme pouze nakrájely na kolečka a tradá do mrazničky. Tu jsme ale nevařily. Kdybychom ji totiž vařily, byla by z ní jenom nevzhledná kaše.

A nakonec maminčina specialita - domácí bylinky ze zahrádky nebo z koflíku na terase. Postup je jednoduchý - vypěstovat, sklidit, usušit a uschovat. Proto teď máme slušnou zásobu estragonu,

libečku (do polévky),

majoránky,

meduňky (na různé neduhy),

saturejky,

rozmarýnu, 

japonské bylinky shizo,

a šalvěje.

Prostě a jednoduše - kdejaká babka kořenářka je v porovnání s námi naprostý amatér :-)

A co vy a vaše zásoby na zimu? Děláte si je nebo to necháváte na konzervárnách a supermarketech? Má vůbec v dnešní době, kdy se v obchodech dá sehnat téměř cokoliv, cenu si nějaké zásoby dělat?

Hezký zbytek léta,
K.

Pickles

Po delší odmlce se opět hlásím s novým receptem. V jednom z předchozích článků jsem vám ho slíbila, takže tady je... tramtarará... PICKLES! (čti pikls)

Občas se v popisech receptů pickles už objevil a něco mi říká, že jsem o něm ještě nic moc nenapsala. Tímto chci svůj malý prohřešek napravit.

Takže... pickles je druh úpravy zeleniny a to prosím takový, u kterého se používá mléčné kvašení.
Jsou 2 druhy kvašené zeleniny: 1. dlouhodobě kvašená zelenina, která by se měla konzumovat především v zimním období. Většinou jde o kysané zelí (ale o tom snad až na podzim, kdy bude čas připravit kvašené zelí na zimu)
                                               2. krátce kvašená zelenina, která se může jíst a připravovat prakticky celý rok, ale více by se měla jíst v létě. Právě tomuto druhu pickles se chci dnes věnovat.

Co budeme potřebovat?
1. Zelí, cibuli a mrkev - množství je libovolné. Ideální je kvasit spolu dva nebo 3 druhy zeleniny. Kombinace mohou být různé podle sezony nebo podle toho, co máte zrovna v ledničce. Můžete kvasit také ředkev, tuřín, květák nebo červenou řepu.

2. Sůl - nejlépe mořskou

3. Nádobou na kvašení - tzv. kvašáček

Jak na to?
1. Zeleninu nastrouháme na struhadle. Je dobré nastrouhat každý druh zeleniny jiným způsobem, ale není to pravidlem. Můžete například mrkev nakrájet na kolečka, zelí nastrouhat nadrobno a cibulu na nudličky. Fantazii se meze nekladou, hlavně ať to není pořád to samé dokola.

2. Osolíme. A teď přijdou těžké počty, protože je třeba vypočítat, kolik soli je třeba použít na zeleninu. Rychle v paměti zalovíme, jak se počítá pomocí trojčlenky a nebo vytáhneme z šuplíku kalkukačku. Takže pozor - na celkové množství nastrouhané zeleniny (kterou je potřeba dopředu zvážit) se dává 1 % soli.
To znamená, že pokud máme například zeleninu o celkové hmotosti 1 kg, budeme potřebovat přesně 10 g soli. Jednoduché, že? :-) Takže sůůůůl...

3. Směs pořádně propracujeme tak, aby se sůl spojila se zeleninou. Pracujte tak dlouho, dokud ze zeleniny nepoteče šťáva.

4. Nacpeme zeleninu do kvašáčku. Když říkám nacpeme, tak opravdu nacpeme... napěchujeme, natlačíme, udusáme a nevím, co ještě, dokud se nevytlačí šťáva. Důležité je prostě použít sílu.

5. Uzavřeme kvašáček.

6. A máme hotovo. Dáme kvašáček na teplé a tamvé místo v kuchyni a počkáme tak 3 - 4 dny. Potom zeleninu přemístíme z kvašáčku do zavařovačky a uložíme do lednice. Takto nám může vydržet i několik týdnů. Popravdě řečeno jsem to nikdy nesledovala, protože ze sklenice skoro každý den postupně odebírám, takže více než 3 týdny nám ta sklenice stejně nevydrží.

Už po prvním dni můžeme ze zeleniny postupně ujídat. Nejdříve má velice osvěžující a jemnou chuť a je to vlastně takový presovaný salát. Postupem času bude ale chuť nabývat na intenzitě.

Tip: Vždy zeleninu z kvašáčku nebo zavařovačky nabírejte čistým příborem. Pokud by se tam dostalo jiné jídlo, mohla by vám zelenina zplesnivět.

Pickles podáváme ke každému hlavnímu jídlu spolu se syrovou a tepelně upravenou zeleninou. Můžeme ho zakomponovat také do salátů (například společně s čerstvým ledovým salátem a semínky).

Tak a teď už mi nezbývá nic jiného než říct vaření zdar a kvašení zvlášť! :-)
K.